Tygr bengálský
Tygr je zvíře samotářské a loví většinou v noci.Hranice svého území si označuje močí nebo výměškem pachových žláz,které slouží jako výstraha pro ostatní tygry,že území je již obsazené.Někdy si pro označení svého teritoria také viditelně brousí drápy o kůru stromů.
Tygři jsou převážne nočními lovci,Za svou kořistí se ostražitě plíží a přes svou značnou velikost se přitom I v nízké trávě téměř ztrácejí.Několik metrů od kořisti se pak vymrští a bleskurychlým skokem ji polapí.Útok vedou odzadu nebo ze strany,menší zvířata pak usmrcují zahryznutím do týla a zlomením vazu,větším pak prokousnou a roztrhnou hrdlo.
Tygr upřednostňuje především divokou zvěř,I když nepohrdne ani drobnými živočichy.Loví hlavně gaury,buvoly nebo divoká prasata.Napadá raději mladá nebo stará a nemocná zvířata,která zpravidla nekladou takový odpor.
Tygr se rozmnožuje během jarních měsíců.Samec vyhledává samici v jejím teritoriu a zůstává s ní 20-28 dní.Po spáření se samec vrací na své území.Přibližně po patnácti týdnech březosti samice vyhledá dobře ukryté místo,kde vyvrhne dvě až čtyři,vyjímečně I šest mláďat.Ta jsou prvních deset dní slepá,ale mají už jemný,pruhovaný kožíšek.Mateřské mléko sají přibližně osm týdnů a pak jim samice začne předkládat malé kousky masa.Ve stáří jedenácti měsíců se mladí tygři vydávají na lov.
Výskyt: na území Sundarbanu v Indii a Bangladéši.
Ochrana druhu: V r.1900 byla populace odhadována na 40-50 tisíc,
Do r.1972 poklesl tento počet na 1850 kusů,díky důsledné
Ochraně se podařil počet zvýšit na 4000 jedinců
Délka těla: 2,7-
Výška v kohoutku:
Hmotnost: samci 180-
Pohlavní dospělost: ve 3-4 letech
Délka života: 15 let
Příbuzné druhy: existuje 7 dalších poddruhů tygra
LEV
Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem jsou lvi společenští.Žijí ve smečkách,které sdružují 20-30 kusů.V některých smečkách je jen jediný dospělý samec,v jiných mohou být až čtyři.
Území své smečky hájí lvi doslova do poslední kapky krve.Při bojích o území dochází často ke krvavým soubojům,které někdy končí I smrtí jednoho z protivníků.
Nejčastěji vyrážejí lvi na lov pozdě večer.Mají vynikající zrak a vídí dobře I potmě.Lov je většinou záležitostí lvic.Samci ci pak vždy přisvojují právo na ulovenou kořist.
Když se lvi na oběť vrhnou,strhnou ji na zem a zlomí ja vaz nebo udusí stisknutím hrdla.
Lvice mívá mláďata průměrne jednou za dva roky.Lvíčata se rodí slepá se srstí pokrytou tmavými skvrnami.První dva měsíce se živí poze mateřským mlékem.Po šesti týdnech začína matka brát mláďata na lov.Mladý lev dokáže pořádně rozkousat maso až ve věku kolem jednoho roku,kdy mu narostou všechny zuby.
Výskyt: v Africe jižně od Sahary,v Indii v rezervaci Gir
Ochrana druhu: naději na přežití jim dávají jedině rezervace a nár.parky
Délka těla: samec
Hmotnost: 200-
Pohlavní dospělost: ve 2.roce
Příbuzné druhy: levhart,levhart sněžný,tygr a jaguár
SLON AFRICKÝ
Sloni jsou zvířata,která mají velmi vyvinuté sociální chování a silné rodinné svazky.Jejich vzájemné vztahy jsou tak silné,že své mrtvé ,,pohřbívají“ pod hromadou listí a větví.Také pro ně truchlí a několik hodin zůstávají na stráži u mrtvého.
Samice a mláďata žijí v rodinných tlupách pod vedením dospělé samice.Mladí samci jsou z rodiny vyloučeny,jakmile dospějí a sdružují se pak do samostatných skupin.
Při chůzi jde slon stejně rychle jako člověk,když se však poleká nebo když útočí,dokáže běžet až třicetikilometrovou rychlostí.
Poprvé se sloni páří ve stáří asi 14 let.Obvykle rodí jediné mládě,po 118 až 22 měsících je to samička a po 21 až 23 měsících je to sameček.Slůňě bývá
Sloni jsou býložravci,kteří vytrhávají chobotem nejrůznější trávy,listí,plody a podává si je do jícnu.Zuby postačují pouze na rozžvýkání potravy a ty když ztratí,nemůže dále žrát a umíra hlady.
Výskyt: celé území Afriky jižně od sahary
Ochrana druhu: patří mezi ohrožené vyhubením.V Keni klesl počet
Slonů díky pytlákům ze 150 000 na 30 000 kusů.
Výška v kohoutku: samci až
Hmotnost: samci až 6t,samice až 4t
Délka života: asi 70 let
DELFÍN SKÁKAVÝ
Delfíni jsou velmi společenská zvířata a žijí ve skupinách.Vzájemně si pomáhají při lovu,při porodu I v nemoci.Tato přátelská spolupráce je pro jejich život velice nezbytná.Dorozumívají se navzájem mlaskavými a cvakavými zvuky.
Delfíni žerou nejrůznější druhy ryb,menší hlavonožci,nebo jiní bezobratlí živočichové a způsob jejich lovu odpovídá druhu kořisti.
Páří se obvykle na jaře nebo v zimě,samice pak za deset až dvanáct měsíců březosti porodí jedno mládě.Délka narozeného mláděte je většinou 130 až 140cm.
Matce při porodu pomáhájí dvě,často I více ,,porodních bab“ a chrání ji před napadením žralokem,který by mohl být přilákán krví.
Samice kojí nejméně šestnáct měsíců,takže může mít mládě pouze jedenkrát za dva až tři roky.
Člověk se střetává s delfínem tehdy,když oba rybáři.Každý rok se tisíce delfínů utopí v sítích rybářů.(tak to je hnusL)
Existují ověřené případy,kdy delfíni poskytli pomoc nejen pomoc nejen jedincům vlastního druhu.Takový instinkt byl příčinou záchrany tonoucích lidí.
Výskyt: Při pobřeží Atlantiku,severní část Tichého oceánu,Rudé moře,indomalajská oblast
Ochrana druhu: delfíni skákaví,na rozdíl od ostatních druhů delfínu,nejsou ohroženi vyhubením
Délka: až
Hmotnost: 150-
Pohlavní dospělost: 8 let
Délka života: až 50 let
Tuleň kuželozubý
Tuleni se v podstatě přizpůsobí jakékoli nabídce mořských ryb.Rozhodujícími smysly na nichž závisí úspěšnost lovu jsou čich a sluch.Dokonce I slepí tuleni dovedou bez obtíží lovit.
Jakmile tuleň objeví rybu,začne ji pronásledovat,přičemž se uplatní jeho rychlost a obratnost.
Tuleň dokáže vydržet bez nadechnutí pod vodou až 20 minut.
Období páření tuleňů připadá na září až prosinec.Samice v té době přicházejí rodit na souš.Krátce po porodu jsou připraveny k páření,proto si je jednotliví samci pořád hlídají a snaží se je ve svých pářících teritoriích ochránit před konkurencí.
Samice rodí vždy jen jedno mládě,které kojí 14 až 17 dní.Pláže tou dobou bývají přeplněny tuleni,a proto je matka hlídá,aby nebylo ostatními umačkáno k smrti.
Malí tuleni se rodí s béžově bílým kožíškem,který je po třech týdnech postupně nahrazen šedou srstí.Zhruba ve stejné době přichází samice znovu do říje a o své mládě postupně ztrácí zájem.Mládě tak ponechává svému osudu a to je hladem přinuceno vydat se do moře lovit.
Člověk tuleně lovil po celá tisíciletí.Oblékal se do jejich kožešin a z jejich tuku vyráběl olej do svítilen.V pozdějších dobách začala být ve velkém zabíjena mláďata,protože módní průmysl si žádal jejich bílé nebo béžově bílé kožešiny.Dnes už tyto kožešiny nejsou tak žádané,protože ochránci zvířat ukázali celému světu to,jakému utrpení jsou při tom bezbranná mláďata vystavována.Tuleně také vybíjejí rybáři,kteří poukazují na to,jaká ohromná množství tresek a dalších ryb tuleni spotřebují.Ovšem zoologové s tím nesouhlasí,podle jejich výzkumů nepředstavují tito ploutvonožci pro početní stav tresek žádné nebezpečí.
Výskyt: Jižní Gronsko,Východní pobřeží Kanady,Island,Britské o-vy,pobřeží Baltu a severní Evropy
Ochrana druhu: v r.1982 byl v Evropě stav tuleňů odhadován na 45 000 kusů.Po dobu virové epidemie,které v r.1988 podlehly tisíce tuleňů,byl vydán zákaz jejich lovu.Dnes jsou tuleni kuželozubí v mnoha zemích Evropy zákonem chraněni
Délka: samci až
Hmotnost: samci až
Pohlavní dospělost: Samci v 6-10,samice v 5-6 letech
Délka života: přes 40 let
TYPE="text/css">p {align=justify} BODY{cursor: url(http://www.carrielynnesworld.com/pagefiles/cursors/cs19.ani);} a {cursor: url(http://www.carrielynnesworld.com/pagefiles/cursors/cs19.ani);} Cursor from www.CarrielynnesWorld.com
